fbpx
Wikipedia

Feofilakt Simokatta

Feofilakt Simokatta və ya Teophylaktos Simokattes (yun. Θεοφύλακτος Σιμοκάτ(τ)ης, lat. Theophylactus Simocatta) — VI əsrin sonu VII əsrin əvvəllərində yaşamış Bizans tarixçisi.

Feofilakt Simokatta
q.yun. Θεοφύλακτος Σιμοκάτ(τ)ης
Doğum tarixi 580
Doğum yeri
Vəfat tarixi ən tezi 630
Vətəndaşlığı
Fəaliyyəti tarixçi

Həyatı

Feofilakt Simokattanın həyatı haqqında məlumatlar azdır. Öz sözlərinə görə Misirdə anadan olmuşdu. Bizans imperatorları Mavriki (d. 539 – ö. 602) və Fokanın (ö. 610) kiçik müasiri olmuş, siyasi görüşlərini bölüşdüyü I İraklinin (d. 575 – ö. 641) zamanında yaşamışdır. Bizansın əyaləti olan Misirin prefekti Pyotrla qohum olmağı da Feofilaktın hakim zümrəyə aid olduğunu təsdiq edir. Nina Piqulevskaya(ru) qeyd edir ki, Simokattanın əsərinin analizindən belə qənaətə gəlmək olar ki, o yaxşı məktəb keçmiş, sistemli təhsil almışdır. Ehtimal var ki, o Afinada oxumuşdur.

Tarix əsəri

Əsərdən bəzi sitatlar

III. 1. Barbarlarla müharibənin təsviri və tarixi hekayəmin əvvəlinə başlarkən, mən ilk öncə avarlarla müharibəni və onun yaratdığı həyacanı xatırlayacam, belə ki, o hadisələrin ardıcıllığına görə daha erkəni və hərbi işlərdən ən əlamətdarı idi. 2. Və həqiqətən də o zaman onlar yeniyetmə ədəbsizliyi ilə bir çox işlər etməyə cəsarət etmişdilər, onlar əslən hunlar idi, bütün köçərilərdən ən xaini, acgözü olan bu tayfa İstr çayının sahilində yaşayırdı. 3. Olduqca önəmli bir şəhəri ələ keçirdikdən sonra, onlar imperator Mavrikinin yanına səfirlik göndərdilər. Avropada yaşayan romalıların həmişə bəhs etdiyi və təriflədiyi bu şəhər Sirmium idi. 4. Bu şəhər imperator Mavrikinin qeysər taxtına oturduğu və imperator porfiri geyinərək Roma dövlətinin qayğısını öz üzərinə götürdüyü zamandan bir müddət öncə ələ keçirilmişdi. 5. Bunun necə baş verdiyini məşhur Menandr aydın şəkildə nəql etmişdir. Artıq bütün detalları uzun təsvirlərdə incəliklə nəql edilmişləri öz təqdimatımda təkrar etməyə və şairlərin etdikləri kimi çatışmazlıqları gileylənməklə göstərməyə nə həvəsim nə də zamanım yoxdur. 6. Şəhər hunların əlinə keçdiyi zaman hərbi əməliyyatların dayandırılıması, hər kəsin rahatlıqla öz işi ilə məşğul olması və sülhün gəlməsi üçün barışıq əldə olundu. 7. Şərtlər romalılar üçün oldquca alçaldıcı idi: bir sıra ağır bədbəxtlikdən sonra, sanki hansısa yarışın hakimləri kimi onlar barbarlara parlaq qəhrəmanlıqlarının əvəzində şanlı hədiyyələr kimi 80 min qızıl təqdim etdilər və hər il bu məbləği tacirlər vasitəsi ilə gümüş və rəngarəng paltarlarla ödəməyi öhdələrinə götürdülər.

I kitab, III başlıq, 1–7–ci xəbər.

VIII. 1. Barbarlar payızın gəlişi ilə hərbi ittifaqa məhəl qoymadan atəşkəsi yenidən pozmağa başladılar.

I kitab, VIII başlıq, 1–5–ci xəbər.

13. Hürmüzün şahlıq hakimiyyətini itirdiyini eşidən oğlu Xosrov adətən yaşadığı yerləri tərk etdi, Hürmüzün düçar olduğu təhlükələrin qorxusu və bu bədbəxtliyin nəticələrinin ona da toxunacağını düşünərək Adrabiqana (orjinalda: yun. Αδραβιγανων) qaçdı.

IV kitab, III başlıq, 13–cü xəbər.

.

VII kitab, VII başlıq, 6–13–cü xəbər.

.

VII kitab, VIII başlıq, 1–5–ci xəbər.

.

VII kitab, VIII başlıq, 13–15–ci xəbər.

Mənbə

  • . Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.
  • Греческие источники. — Феофилакт Симокатта (автор С. А. Иванов), стр. 10–64. // Свод древнейших письменных известий о славянах. Том II (VII – IX вв.).

İstinadlar

  1. Almaniya Milli Kitabxanası, Berlin Dövlət Kitabxanası, Bavariya Dövlət Kitabxanası və b. Record #118621807 // Ümumi tənzimləmə nəzarəti (GND) — 2012—2016.
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q27302"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q304037"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q256507"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q170109"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q36578"></a>
  2. Н. В. Пигулевская. — Феофилакт Симокатта и его время («История»), стр. 9. // История. — Феофилакт Симокатта. Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.
  3. Н. В. Пигулевская. — Феофилакт Симокатта и его время («История»), стр. 9–10. // История. — Феофилакт Симокатта. Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.
  4. Н. В. Пигулевская. — Феофилакт Симокатта и его время («История»), стр. 10. // История. — Феофилакт Симокатта. Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.
  5. Pars I: Excerpta de legationibus Romanorum ad gentes, paginam 170–221, 442–447. // Excerpta de legationibus. Auctoribus: Constantinus, keizer van het Byzantijnse Rijk; Carl Gotthard de Boor. Edidit Carolus de Boor. Berolini: Apud Weidmannos, 1903, XXI+599 paginam.
  6. Книга первая. — Гл. 3. Война со славянами и аварами, осада Сирмия (582 г.), стр. 30–31. // История. — Феофилакт Симокатта. Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.
  7. Книга первая. — Гл. 4–9. Война со славянами и аварами, падение Сингидуна, Август, Виминакия (584 г.), стр. 35–36. // История. — Феофилакт Симокатта. Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.
  8. Примечания. — Книга четвертая – № 8, стр. 206. // История. — Феофилакт Симокатта. Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.
  9. Книга четвертая. — Гл. 3–6. Восстание Виндоия и Бестама. Свержение Хормизда IV (590 г.), стр. 98. // История. — Феофилакт Симокатта. Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.
  10. стр. 159–160. // История. — Феофилакт Симокатта. Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.
  11. стр. 160–161. // История. — Феофилакт Симокатта. Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.
  12. стр. 161. // История. — Феофилакт Симокатта. Академия наук СССР: Институт истории, Институт славяноведения. Серия «Памятники средневековой истории народов Центральной и Восточной Европы». Ответственный редактор тома Н. В. Пигулевская. Вступительная статья Н. В. Пигулевской. Перевод С. П. Кондратьева, примечания К. А. Осиповой. Москва: Издательство Академии Наук СССР, 1957, 224 стр.

Xarici keçidlər

  • Theophylacti Simocattae Historiae (1887)
  • Феофилакт Симокатта. История (текст)[ölü keçid]
  • Свод древнейших письменных известий о славянах. Том 2. М. Восточная литература. 1995

feofilakt, simokatta, teophylaktos, simokattes, Θεοφύλακτος, Σιμοκάτ, ης, theophylactus, simocatta, əsrin, sonu, əsrin, əvvəllərində, yaşamış, bizans, tarixçisi, Θεοφύλακτος, Σιμοκάτ, ηςdoğum, tarixi, doğum, yeri, misirvəfat, tarixi, tezi, 630vətəndaşlığı, biz. Feofilakt Simokatta ve ya Teophylaktos Simokattes yun 8eofylaktos Simokat t hs lat Theophylactus Simocatta VI esrin sonu VII esrin evvellerinde yasamis Bizans tarixcisi Feofilakt Simokattaq yun 8eofylaktos Simokat t hsDogum tarixi 580 1 Dogum yeri MisirVefat tarixi en tezi 630Vetendasligi Bizans ImperiyasiFealiyyeti tarixci Mundericat 1 Heyati 2 Tarix eseri 2 1 Eserden bezi sitatlar 3 Menbe 4 Istinadlar 5 Xarici kecidlerHeyati RedakteFeofilakt Simokattanin heyati haqqinda melumatlar azdir 2 Oz sozlerine gore Misirde anadan olmusdu 2 Bizans imperatorlari Mavriki d 539 o 602 ve Fokanin o 610 kicik muasiri olmus siyasi goruslerini bolusduyu I Iraklinin d 575 o 641 zamaninda yasamisdir 2 Bizansin eyaleti olan Misirin prefekti Pyotrla qohum olmagi da Feofilaktin hakim zumreye aid oldugunu tesdiq edir 3 Nina Piqulevskaya ru qeyd edir ki Simokattanin eserinin analizinden bele qenaete gelmek olar ki o yaxsi mekteb kecmis sistemli tehsil almisdir 4 Ehtimal var ki o Afinada oxumusdur 4 Tarix eseri RedakteEserden bezi sitatlar Redakte III 1 Barbarlarla muharibenin tesviri ve tarixi hekayemin evveline baslarken men ilk once avarlarla muharibeni ve onun yaratdigi heyacani xatirlayacam bele ki o hadiselerin ardicilligina gore daha erkeni ve herbi islerden en elametdari idi 2 Ve heqiqeten de o zaman onlar yeniyetme edebsizliyi ile bir cox isler etmeye cesaret etmisdiler onlar eslen hunlar idi butun kocerilerden en xaini acgozu olan bu tayfa Istr cayinin sahilinde yasayirdi 3 Olduqca onemli bir seheri ele kecirdikden sonra onlar imperator Mavrikinin yanina sefirlik gonderdiler Avropada yasayan romalilarin hemise behs etdiyi ve teriflediyi bu seher Sirmium idi 4 Bu seher imperator Mavrikinin qeyser taxtina oturdugu ve imperator porfiri geyinerek Roma dovletinin qaygisini oz uzerine goturduyu zamandan bir muddet once ele kecirilmisdi 5 Bunun nece bas verdiyini meshur Menandr aydin sekilde neql etmisdir 5 Artiq butun detallari uzun tesvirlerde incelikle neql edilmisleri oz teqdimatimda tekrar etmeye ve sairlerin etdikleri kimi catismazliqlari gileylenmekle gostermeye ne hevesim ne de zamanim yoxdur 6 Seher hunlarin eline kecdiyi zaman herbi emeliyyatlarin dayandirilimasi her kesin rahatliqla oz isi ile mesgul olmasi ve sulhun gelmesi ucun barisiq elde olundu 7 Sertler romalilar ucun oldquca alcaldici idi bir sira agir bedbextlikden sonra sanki hansisa yarisin hakimleri kimi onlar barbarlara parlaq qehremanliqlarinin evezinde sanli hediyyeler kimi 80 min qizil teqdim etdiler ve her il bu meblegi tacirler vasitesi ile gumus ve rengareng paltarlarla odemeyi ohdelerine goturduler 6 I kitab III basliq 1 7 ci xeber VIII 1 Barbarlar payizin gelisi ile herbi ittifaqa mehel qoymadan ateskesi yeniden pozmaga basladilar 7 I kitab VIII basliq 1 5 ci xeber 13 Hurmuzun sahliq hakimiyyetini itirdiyini esiden oglu Xosrov adeten yasadigi yerleri terk etdi Hurmuzun ducar oldugu tehlukelerin qorxusu ve bu bedbextliyin neticelerinin ona da toxunacagini dusunerek Adrabiqana orjinalda yun Adrabiganwn 8 qacdi 9 IV kitab III basliq 13 cu xeber 10 VII kitab VII basliq 6 13 cu xeber 11 VII kitab VIII basliq 1 5 ci xeber 12 VII kitab VIII basliq 13 15 ci xeber Menbe RedakteIstoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str Grecheskie istochniki Feofilakt Simokatta avtor S A Ivanov str 10 64 Svod drevnejshih pismennyh izvestij o slavyanah Tom II VII IX vv Istinadlar Redakte Almaniya Milli Kitabxanasi Berlin Dovlet Kitabxanasi Bavariya Dovlet Kitabxanasi ve b Record 118621807 Umumi tenzimleme nezareti GND 2012 2016 lt a href https wikidata org wiki Track Q27302 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q304037 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q256507 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q170109 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q36578 gt lt a gt 1 2 3 N V Pigulevskaya Feofilakt Simokatta i ego vremya Istoriya str 9 Istoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str N V Pigulevskaya Feofilakt Simokatta i ego vremya Istoriya str 9 10 Istoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str 1 2 N V Pigulevskaya Feofilakt Simokatta i ego vremya Istoriya str 10 Istoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str Pars I Excerpta de legationibus Romanorum ad gentes paginam 170 221 442 447 Excerpta de legationibus Auctoribus Constantinus keizer van het Byzantijnse Rijk Carl Gotthard de Boor Edidit Carolus de Boor Berolini Apud Weidmannos 1903 XXI 599 paginam Kniga pervaya Gl 3 Vojna so slavyanami i avarami osada Sirmiya 582 g str 30 31 Istoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str Orijinal metn rus III 1 Pristupaya teper k nachalu moego istoricheskogo rasskaza i opisaniya vojny s varvarami ya prezhde vsego vspomnyu vojnu s avarami i vyzvannoe eyu volnenie tak kak iz voennyh del ona byla naibolee primechatelnoj i po poryadku sobytij samoj rannej 2 I dejstvitelno ne malo togda osmelilis oni sovershit v yunosheskoj svoej derzosti Rodom oni byli gunny zhili po beregu Istra plemya samoe verolomnoe nenasytnoe iz vseh kochevnikov 3 Ovladev vesma znachitelnym gorodom oni otpravili posolstvo k imperatoru Mavrikiyu Eto byl Sirmij gorod postoyanno upominaemyj i voshvalyaemyj romeyami zhivushimi v Evrope 4 Gorod etot byl vzyat nezadolgo do togo vremeni kogda imperator Mavrikij oblekshis v imperatorskuyu porfiru i vossev na trone kesarej prinyal na sebya zaboty o Romejskom gosudarstve 7 5 Kak eto proizoshlo yasno rasskazano proslavlennym Menandrom 8 Ya ne imeyu ni vremeni ni ohoty povtoryat snova v svoem izlozhenii so vsemi podrobnostyami v dlinnyh opisaniyah uzhe prekrasno rasskazannoe i kak delayut poety s uprekom ukazyvat na nedostatki 6 Kogda gorod okazalsya v rukah gunnov bylo zaklyucheno peremirie chtoby voennye dejstviya prekratilis nastupil mir i kazhdyj mog spokojno zanimatsya svoimi delami 7 Usloviya dlya romeev byli samye unizitelnye posle ryada stol tyazhkih neschastij slovno sudi kakogo libo sostyazaniya oni prepodnesli varvaram v kachestve slavnyh darov za blestyashij podvig vosemdesyat tysyach zolotyh i obyazalis kazhdyj god cherez kupcov vnosit etu summu serebrom i raznocvetnymi odezhdami Kniga pervaya Gl 4 9 Vojna so slavyanami i avarami padenie Singiduna Avgust Viminakiya 584 g str 35 36 Istoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str Orijinal metn rus VIII 1 S nastupleniem oseni varvary ne schitayas s voennym soyuzom vnov stali narushat peremirie 2 Ya ne uklonyus ot svoego povestvovaniya rasskazav o prichine etogo Byl nekij skif nosivshij prozvishe Bokolabra esli kto hochet sovershenno yasno ponyat eto prozvishe to ya sejchas istolkuyu eto imya perevedya ego na grecheskij yazyk 3 Peredelav skifskoe slovo na ellinskij yazyk my poluchim tolkovanie mag chto to zhe samoe chto svyashennosluzhitel Etot chelovek sovershil togda bezrassudnyj postupok kotoryj bystro dolzhen byl podvergnut ego opasnosti 4 On vstupil v svyaz s odnoj iz zhen kagana i popavshis na primanku kratkovremennogo udovolstviya podverg sebya velikoj ugroze gibeli I vot boyas kak by ne bylo otkryto ego prestuplenie i kak by vvidu yavnyh ulik emu ne podvergnutsya strashnym mucheniyam on podgovoril semeryh iz gepidov poddannyh avarov 24 i s nimi ustroil pobeg k svoemu rodnomu plemeni 5 Eto byli gunny zhivshie na vostoke po sosedstvu s persami kotoryh bolshinstvo bolee privyklo nazyvat tyurkami Primechaniya Kniga chetvertaya 8 str 206 Istoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str Orijinal metn rus 8 Adrabiganwn Azerbajdzhan Persidskie i arabskie istochniki neskolko inache obyasnyayut begstvo Hosrova V arabskom izlozhenii soobshaetsya chto Hosrov bezhal v Aderbajgan kogda nad Hormizdom navisla neposredstvennaya ugroza Posle oslepleniya Hormizda Hosrov so svoimi storonnikami vernulsya v Ktesifon Th Noldeke Geschichte der Perser und Araber zur Zeit der Sasaniden aus der arabischen Chronik des Tabari ubersetzt und mit ausfurlichen Erlauterungen und Erganzungen versehen Leiden 1879 S 273 276 Po persidskoj versii Varam eshe do nizlozheniya Hormizda prikazal otchekanit monety s izobrazheniem Hosrova II Uznav ob etom Hormizd prishel v yarost i Hosrovu prishlos bezhat Firdousi Livre des roix ed J Mohl Paris 1876 1878 vol VI p 689 Kniga chetvertaya Gl 3 6 Vosstanie Vindoiya i Bestama Sverzhenie Hormizda IV 590 g str 98 Istoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str Orijinal metn rus 13 Ego syn Hosrov uslyhav chto Hormizd lishen carskoj vlasti pokinul te mesta gde on obychno zhil i v strahe pered postigshimi Hormizda opasnostyami bezhal v Azerbajdzhan podumyvaya kak by i ego ne kosnulis posledstviya etogo neschastya 8 str 159 160 Istoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str Orijinal metn rus VII 1 Raz mne prishlos govorit o skifah zhivushih okolo Kavkaza i rasprostranivshihsya do severa ya schitayu nuzhnym upomyanut o sovpadayushih s dannym vremenem sobytiyah iz zhizni etih velikih narodov i vklyuchit ih v moyu istoriyu kak dopolnitelnyj rasskaz 7 Kogda nastupilo leto etogo goda tot kotorogo tyurki na vostoke pochetno nazyvali kaganom otpravil k imperatoru Mavrikiyu poslov napraviv s nimi pismo v kotorom byli opisany s velikimi voshvaleniyami vse ego pobedy 23 8 Nachalo etogo pisma slovo v slovo bylo sleduyushee Caryu romeev kagan velikij vladyka semi plemen i povelitel semi klimatov vselennoj 24 Razbiv nagolovu vozhdya plemeni abdelov ya govoryu o teh kotorye nazyvayutsya eftalitami etot kagan pobedil ih i prisvoil sebe vlast nad nimi 9 Silno vozgordivshis etoj pobedoj i sdelav Stemvis kagana svoim soyuznikom on porabotil plemya avarov Pust nikto ne dumaet chto ya rasskazyvayu buduchi malo osvedomlen i ne schitaet chto rech idet o teh avarah kotorye kak varvary zhili v Evrope i v Pannonii oni pribyli v eti mesta mnogo ranshe vremen imperatora Mavrikiya 10 Zhivushie po Istru varvary lozhno prisvoili sebe naimenovanie avarov Otkuda oni rodom ya poka eshe ne budu govorit Posle togo kak avary byli pobezhdeny ya opyat vozvrashayus k svoemu rasskazu odni iz nih bezhali i nashli ubezhishe u teh kotorye zanimayut Tavgast 11 Tavgast izvestnyj gorod ot teh kogo nazyvayut tyurkami on nahoditsya na rasstoyanii 1500 mil i sam raspolozhen po sosedstvu s Indiej Te varvary kotorye zhivut okolo Tavgasta yavlyayutsya plemenem ochen silnym i mnogochislennym a po svoej velichine ne mogut byt sravnimy ni s odnim iz drugih narodov obitayushih vo vsej vselennoj 25 12 Drugie iz avarov vsledstvie porazheniya nizvedennye do bolee unizitelnogo polozheniya ostalis zhit u tak nazyvaemyh mukri Eto plemya yavlyaetsya samym blizkim k zhitelyam Tavgasta ono ochen silno v boevyh stolknoveniyah kak vsledstvie ezhednevnyh uprazhnenij tak i vsledstvie tverdosti ih duha v opasnostyah 13 Sovershil kagan i drugoe predpriyatie i podchinil sebe lyudej plemeni oter Eto odno iz samyh silnyh plemen v silu svoej mnogochislennosti i blagodarya voennym uprazhneniyam v polnom vooruzhenii Oni zhivut na vostoke tam gde techet reka Tip kotoruyu tyurki obyknovenno nazyvayut Chernoj 26 14 Drevnejshimi vozhdyami etogo plemeni byli Uar i Hunni Poetomu i nekotorye iz etih plemen poluchili nazvanie uar i hunni str 160 161 Istoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str Orijinal metn rus VIII 1 Kogda imperator Yustinian zanimal carskij prestol nekotoraya chast plemen uar i hunni bezhala i poselilas v Evrope 2 Nazvav sebya avarami oni dali svoemu vozhdyu pochetnoe imya kagana 27 Pochemu oni reshili izmenit svoe naimenovanie my rasskazhem nichut ne otstupaya ot istiny 3 Barselt unnugury sabiry 28 i krome nih drugie gunnskie plemena uvidav tolko chast lyudej uar i hunni bezhavshih v ih mesta proniklis strahom i reshili chto k nim pereselilis avary 4 Poetomu oni pochtili etih beglecov blestyashimi darami rasschityvaya tem samym obespechit sebe bezopasnost Kogda uar i hunni uvidali skol blagopriyatno skladyvayutsya dlya nih obstoyatelstva oni vospolzovalis oshibkoj teh kotorye prislali k nim posolstva i sami stali nazyvat sebya avarami govoryat sredi skifskih narodov plemya avarov yavlyaetsya naibolee deyatelnym i sposobnym 5 Estestvenno chto i do nashego vremeni eti psevdoavary tak bylo by pravilno ih nazyvat prisvoiv sebe pervenstvuyushee polozhenie v plemeni sohranili razlichnye nazvaniya odni iz nih po starinnoj privychke nazyvayutsya uar a drugie imenuyutsya hunni str 161 Istoriya Feofilakt Simokatta Akademiya nauk SSSR Institut istorii Institut slavyanovedeniya Seriya Pamyatniki srednevekovoj istorii narodov Centralnoj i Vostochnoj Evropy Otvetstvennyj redaktor toma N V Pigulevskaya Vstupitelnaya statya N V Pigulevskoj Perevod S P Kondrateva primechaniya K A Osipovoj Moskva Izdatelstvo Akademii Nauk SSSR 1957 224 str Orijinal metn rus VIII 13 Dvumya ochen vazhnymi veshami gorditsya narod tyurok oni govoryat chto s samyh drevnih vremen s nachala ih zhizni oni nikogda ne vidali u sebya mora i chto v ih strane zemletryasenie bylo redkostyu Tolko Bakaf nekogda postroennyj unnugurami byl razrushen zemletryaseniem i Sogdiana ispytala na sebe i mor i zemletryasenie 14 Tyurki prevyshe vsego chtut ogon pochitayut vozduh i vodu poyut gimny zemle poklonyayutsya zhe edinstvenno tomu kto sozdal nebo i zemlyu i nazyvayut ego bogom 15 Emu v zhertvu oni prinosyat loshadej bykov i melkij skot i svoimi zhrecami stavyat teh kotorye po ih mneniyu mogut dat im predskazanie o budushem Xarici kecidler RedakteTheophylacti Simocattae Historiae 1887 Feofilakt Simokatta Istoriya tekst olu kecid Svod drevnejshih pismennyh izvestij o slavyanah Tom 2 M Vostochnaya literatura 1995Menbe https az wikipedia org w index php title Feofilakt Simokatta amp oldid 5727396, wikipedia, oxu, kitab, kitabxana, axtar, tap, hersey,

ne axtarsan burda

, en yaxsi meqale sayti, meqaleler, kitablar, oyrenmek, wiki, bilgi, tarix, seks, porno, indir, yukle, sex, azeri sex, azeri, seks yukle, sex yukle, izle, seks izle, porno izle, mobil seks, telefon ucun, chat, azeri chat, tanisliq, tanishliq, azeri tanishliq, sayt, medeni, medeni saytlar, chatlar, mekan, tanisliq mekani, mekanlari, yüklə, pulsuz, pulsuz yüklə, mp3, video, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, şəkil, muisiqi, mahnı, kino, film, kitab, oyun, oyunlar.